Péče o dospělého psa
Zdravý dospělý retriever není nijak zvlášť náročný na péči. Krmit stačí jednou denně, ale je lepší jeho denní příděl rozdělit na dvě dávky. Asi třetinu pak krmit ráno a zbytek večer. Stále však musí mít přístup k čerstvé vodě. Většina labradorů (pozn: dosaďte "Zlatých retrieverů", viz úvod k článkům) je snadno krmitelná, se sklony k tloustnutí. To by nemělo majitele svádět ke zkrmování podřadného krmiva. Dost dlouho to může vypadat, že je vše v pořádku, ale pejsek na to časem doplatí v podobě onemocnění ledvin, slinivky, kloubů, či výskytem nádorů, a zkrácením aktivního i celkového života. Diskuse mezi chovateli, zda krmit průmyslově připravenou stravou (psími granulemi a konzervami) nebo pejskovi vařit doma, jsou nekonečné. Každý má svou pravdu. Já se přikláním k variantě doma připravené kvalitní stravy. Snad nikoho by nenapadlo živit se trvale komerčně připravenou umělou výživou, doplněnou o směs syntetických vitamínů, přesto se mnoho majitelů psů domnívá, že právě tohle je pro jejich miláčka to nejlepší. Reklama dělá své!
Nepopiratelnou výhodou granulí je jednoduchost přípravy, stačí je nasypat do misky. Jejich výběru je třeba věnovat dostatečnou pozornost, protože zdaleka ne všechny granule vychvalované reklamou jsou skutečně kvalitní. Vůbec bychom neměli uvažovat o granulích, nabízených v supermarketu za 200 Kč 15kg pytel. Jedná se v podstatě o rozemletý a usušený odpad, obsahující řadu chemických konzervantů, ochucovadel a barviv, díky kterým jsou zvířata ochotná tuto hmotu konzumovat. Výrobce sice může na obalu uvádět odpovídající obsah bílkovin, že se však jedná o bílkoviny pro psa z větší části nevyužitelné už se spotřebitel nedozví. Kvalitnější granule jsou obecně k dostání ve specializovaných prodejnách pro zvířata. Kvalita samozřejmě něco stojí, i když ne tolik, jak to na první pohled vypadá. Dobré granule mají mnohem vyšší využitelnost a pejskovi tudíž stačí na den menší množství.
Granule jsou zhruba děleny na kategorie superprémium, prémium a economy. Neexistují pro to však žádná přesná kritéria, označení závisí na výrobci. Za nejkvalitnější považuji značky Canine Caviar, First Mate, Acana, Essential,Taste of the Wild, Artemis. O něco levnější, ale stále ještě velmi kvalitní jsou třeba Nutram. Některé značky vsadily na masivní reklamu a nabízejí průměrné granule za cenu špičkových. Do této kategorie patří především výrobky velkých koncernů, jako jsou Royal Canin, Purina Pro Plan, Hill's, Eukanuba. To samozřejmě není zdaleka kompletní výčet značek dostupných na našem trhu. Neexistuje něco jako "ty úplně nejlepší granule". Každému psu vyhovuje něco jiného, je třeba vyzkoušet, jaká značka sedne zrovna tomu vašemu pejskovi. Při nákupu platí stejné pravidlo,jako při nákupu potravin - pozor na záruční lhůty! Proto je lepší koupit celé originální balení, než nechat si navážit z pytle v prodejně. Výhodné bývá nakupovat krmení v internetovém obchodu. Ceny jsou velmi slušné a krmení vám dovezou až domů.
K dostání je i nepřeberné množství různých vitamínů, doplňků, a kosmetických přípravků pro psy. S těmi je to lepší nepřehánět, zejména krmíte-li kompletní granulovanou směsí. Pokud se rozhodnete vařit, pestrá strava zajistí dostatek vitamínů i menerálů a není nutné to s doplňky ppřehánět. V době línání je určitě dobré přidávat pejskovi biotin, urychlí to výměnu srsti. Příznivý vliv na její kvalitu má i rybí tuk a pupalkový olej. Vhodným krmným doplňkem je Pangamin, který je přirozeným zdrojem zejména vitamínů řady B. Přidáním mořských řas také nic nezkazíte, jsou bohatým zdrojem potřebných minerálií. Sladkovodní řasa chlorella patří mezi další užitečné dary přírody. Veliká je i nabídka pamlsků. Rovnou nechte ležet ty hodně barevné, většinou i intenzivně aromatizované. Váš pejsek je sice bude milovat, ale jeho zdraví určitě neprospějete. Než nějaké vyberete, podívejte se na složení. Možná zjistíte, že přestože jsou neskutečně drahé, obsahují jen obilniny, trochu chemie, a mizivé množství deklarovaných vitamínů. Jednoduchý recept na oblíbené domácí pamlsky: Rormixovat cca kilo jater, přidat vajíčko, ovesné vločky a špetku majoránky, vzniklou hmotu rozetřít na plech pokrytý pečicím papírem a dát péct. Ještě za tepla nakrájet na kostičky.
Srst labradorů (pozn: dosaďte "Zlatých retrieverů", viz úvod k článkům) je nenáročná na péči, kromě toho má velkou samočistící schopnost. Stačí pejska čas od času vykartáčovat, pouze v době línání je potřeba vyčesávat srst denně. K tomu dobře poslouží kvalitní kartáč a kovový hřeben (pozor pokud má ostřelší hroty!!!). Zablácenou srst stačí osprchovat vlažnou vodou a pak vytřít ručníkem. Osobně nedoporučuji používat žádný šampon, typický pach psí srsti tím jen zesílí. Vyjímkou jsou samozřejmě speciální léčebné šampony, používané na doporučení veterináře při kožních problémech. Užitečné jsou antiparazitární přípravky proti blechám a klíšťatům. Jsou k dostání ve formě sprejů, kapek (tzv. spotů) a obojků. Specifikem labradorů (pozn: dosaďte "Zlatých retrieverů", viz úvod k článkům) je jejich láska k vodě. Časté koupání však snižuje účinnost přípravků, které se ze srsti zkrátka vymyjí. Není dost dobře možné připravit retrievera o jeho největší potěšení, zvolíme proto přípravek, který co nejlépe odolává vodě. Dobré zkušenosti mám v tomto ohledu s obojky Scalibor.
Mokrá hustá labradoří (pozn: retrívří) srst má zejména v teplém počasí tendenci se zapařovat. V takovém místě se pomnoží kvasinky a může dojít až ke vzniku mokvavého boláku, zvaného hot-spot. Prevencí je psa po plavání vysušit, zejména na krku a kolem kořene ocasu. Hot-spoty se poměrně obtížně léčí, nejlepší je okamžitě vystříhat srst z postiženého místa a několikrát denně mazat Betadinou. Pomáhají i koupele v odvaru z řepíku.
Důležité je věnovat pozornost délce drápků a pokud se nastačí samy obrušovat, včas je zastřihnout. K tomu účelu slouží speciální kleštičky na drápky. Dráp by měl být tak dlouhý, aby se ve stoji nedotýkal země. Při stříhání je třeba dát velký pozor, abchom nestříhli psa "do živého". U žlutých jedinců je živý vnitřek drápu zbarvený do růžova a na dobrém světle viditelný, s drápky černých a hnědých psů je to horší. Pokud drápek příliš přeroste, nelze ho zkrátit naráz, ale pravidelně po kouskách zkracovat. Cévka uvnitř drápku se tak postupně stáhne. Přerostlé drápky jsou nejen zdrojem úrazů, ale mění i vnímání terénu psem a mohou být zdrojem pohybových obtíží až deformace prstů a tlapek.
Labradoři (pozn: dosaďte "Zlatí retrieveři", viz úvod k článkům), stejně jako věšina psů s převislýma ušima, bývají náchylní k zánětu zvukovodu. Proto je dobré uši pravidelně kontrolovat a čas od času šetrně vyčistit pomocí ušních kapek. Přílišná péče v tomto směru však někdy mívá opačný efekt - zvukovod se podráždí a zanítí. Takže opatrně.
Nemá-li pejsek trvalý přístup na zahradu, je potřeba vzít ho alespoň 4x denně vyvenčit. To platí pro dospělého psa, štěně se musí venčit mnohem častěji. Příliš dlouhé zadržování moči poškozuje ledviny a samozřejmě je pro psa nepříjemné. Zatímco fena vymočí vše naráz, pejsek si moč šetří na značkování a je třeba s ním obejít určitou trasu. S fenkou jsou zase určité potíže v době hárání. I když se fenky velmi snaživě čistí, sem tam nějaká kapka doma ukápne. Zájem psích nápadníků je v té době velmi intenzivní, a jejich odhodlání vytrvat a ztéci všechny překážky je veliké. Že je jezevčík na vaši labradorku příliš malý? Omyl! Oni si poradí a za dva měsíce budete překvapeně hledět na ošatku nečekaných štěňátek. Na vycházce je třeba počítat i s tím, že fena během svých plodných dnů sama intenzivně vyhledává psy, a místo vašeho zoufalého volání uposlechne raději hlasu přírody, přestože jinak má skvělé přivolání. Venčit proto raději na vodítku a s ohledem na majitele psů-samců krátce a mimo hlavní shromaždiště psů. Není pro ně nic příjemného běhat po okolí a zjišťovat, pod kterým balkonem sedí jejich zamilovaný psí Romeo.